Většinu trvalek včetně okrasných trav můžete seříznout až těsně nad zemí (5-10cm), nicméně je potřeba vždy být opatrní, abychom nesestřihli i již nově rašící zelenou část uprostřed.
Výjimku tvoří některé polokeřovité trvalky jako levandule, ořechoplodec, rozmarýn, šalvěj lékařská, yzop či tymián – tedy trvalky, jejichž stonky dřevnatí. Tyto preferují méně radikální střih, a vždy u nich ponecháme nadzemní zelenou část zhruba ve výšce 20-30cm. Dřevnaté trvalky stříháme do tvaru polokoule.
Stálezelené trvalky jako pomněnkovec, ostřice, pryšec, bergénie a některé druhy kakostu a dlužich potřeba stříhat není, odstraníme pouze odumřelé části a suché listy.
Častým předmětem diskusí ve smyslu stříhat či nestříhat je kavyl péřovitý. Některá literatura, odborné články na webu i rady zahradníků říkají nestříhat, pouze vyčesávat. Opačná strana zastává názor radikálního jarního sestřihu. My vyzkoušeli obě možnosti a s klidným srdcem můžeme říct, že obě fungují, nicméně kdo má rád jarní svěží zelenou, tak ocení nově rašící kavyl, který se vždy zvládne během sezóny opět rozrůst do trsu a na podzim krásně zezlátne. Kdo má rád zlatý kavyl po celý rok, pak zůstane u vyčesávání.
Pro sestřih můžeme využít drobné zahradní mechanizace jako je plotostřih, strunová sekačka nebo křovinořez. U dřevnatých druhů a travin je vhodnější ostříhat ručně.